Budapest Open 2009

Jak jste zde již jistě četli, naskytla se nám možnost nasbírat nové zkušenosti i mimo naši republiku. A tak se náš zkušený tým ve složení Tomáš Zaťko, Kateřina Sendlerová, Matteo Tamborlani, Alessandro Tamborlani, Sabina Forstová, Simona Forstová a nováček v našem závodním týmu (doufejme, že do budoucna i stálý člen) Ondra Eliáš, rozhodl, že této příležitosti využije. Naše závody se sice konaly až v neděli, ale my se rozhodli, že si tento víkend zpříjemníme a tak jsme vyrazili již v sobotu ráno a jeli na Slovensko do městečka Štúrovo.

Tam jsme se ubytovali v rekreační chatce „KOLENO“ a my závodníci jsme ihned vyrazili do místních bazénů s teplotou vody až 39,7°C (tuto teplotu měla však jen vířivka, ve které jsme strávili 25 minut, a to nám stačilo). V bazénech jsme strávili spoustu času, z čehož taky plynulo, že jsme všichni dostali velký hlad. Večer jsme vyrazili na procházku, a když jsme uviděli most přes Dunaj, neodolali jsme a vyrazili na něj. Během pěti minut jsme byli ze Slovenska v Maďarsku (což někteří z naší výpravy označili za opravdu „cool“). V Maďarsku se naše výprava rozdělila, někteří se šli podívat zblízka na místní nádhernou baziliku, a zbytek se díval na baziliku z uctivé dálky od Dunaje. Poté jsme vyrazili na večeři do pizzerie, kde jsme se všichni dobře najedli a poté vyrazili na chatku spát.

V neděli jsme brzo ráno vyrazili do Budapešti na závody. Cesta nám trvala 1,5 hod. A tak když jsme dojeli na místo, tak se rodiče našich závodníků rozhodli, že se půjdou posadit na nejlepší divácká místa a my závodníci jsme čekali, až na nás přijde řada, aby nás zaprezentovali. Po prezentaci jsme dostali kartičky na krk a mohli jsme do haly. Rozcvičili jsme se, a pak jsme šli na slavnostní nástup, který pořadatelé udělali nezvykle ještě před zahájením soutěží kata.

První šla na řadu Katka, která zacvičila, tak dobře, jak ji ještě nikdy nikdo cvičit neviděl, ale i přes to všechno prohrála 2:1. Jako druhá šla Sabuš, která zacvičila tak dobře, že nám všem bylo jasné, že nemůže prohrát, ale rozhodčí nás překvapili tím, že Sabuš také prohrála 2:1. Pak následovali Matteo a Tomáš, kteří cvičili ve stejné skupině (i když ne spolu). Matteo i Tomáš cvičili opravdu výborně, ale i přes nesporné a viditelné zaváhání soupeřů oba prohráli 2:1. Alessandro byl prvním z naší výpravy, který se dostal přes první kolo, a tak jsme všichni se zatajeným dechem sledovali, jak dopadne ve druhém kole, kde však bohužel soupeři podlehl. A poslední nadějí našeho týmu v soutěži kata byla Simča, která vyhrála jak první tak i druhé kolo. Ve třetím bohužel narazila na soupeřku z Egypta a prohrála 2:1.

Mezitím však už dávno začala soutěž kumite, a tak zde z naší výpravy zůstali jen Matteo a Alessandro Tamborlani a Simona a Sabina Forstovy. První šel Matteo, který se od posledních závodů výrazně zlepšil, bojoval až do úplného konce, ale ani to bohužel na soupeře nestačilo a tak soupeři podlehl. Další šla Sabuš, která po velice úspěšném prvním kole, které vyhrála 7:0 a postoupila dál, už tolik štěstí neměla a tak s maďarskou soupeřkou prohrála 3:0. Simča byla se soupeřkou velice vyrovnaná, ale bohužel soupeřka byla přece jen o něco lepší a tak Simča prohrála 2:1. Alessandro od své kategorie v kata musel čekat 7hod. než na něj přišla řada na kumite. Alessandro se do souboje pustil s takovou vervou, že soupeř absolutně nevěděl co dělat. Byl natolik zmatený, že se málo kryl a Alessandro mu dal několikrát do zubů, za což ovšem dostal 4 napomenutí a tím skončil.

Pak už následovalo sbalení si věcí a cesta domů. Myslím si, že tyto závody nám sloužily jako skvělá příprava na závody, které nás čekají 3.10. a 4.10. v Plzni. Přeji všem hodně úspěšných závodů a doufám, že se k našemu závodnímu týmu připojí i noví členové.

Ale nyní bych vám ještě ráda nabídla interview s jedním z našich závodníků a to Alessandrem:
Začneme sobotou… Jak se ti líbilo ve Štůrově?
Bylo to tam „cool“ (smích), bazény byly taky coolový, příští rok bych se tam chtěl určitě podívat znova.
Tak raději přejdeme k závodům… A co bys řekl na organizaci závodů?
Alessandro: Nelíbila se mě, soutěž  kumite začala ještě před koncem soutěže kata a tak se stávalo, že někteří závodníci šli na řadu a při tom ještě závodili v kata…
Jak by si zhodnotil rozhodčí?
Alessandro: Podle mě to ani nebyli rozhodčí, absolutně neuměli rozhodovat…Bylo až moc „okatý“ jak „nadržovali“ maďarskejm závodníkům.
A myslíš si, že ti to alespoň něco dalo?
Alessandro: Možná, trochu, jo.
Děkuji za rozhovor.

Fotogalerii z "výletu" najdete ZDE.

Zapsala: Simona Forstová